Linecké, pracny, išelské, vosí hnízda, perníčky.... Jen abych těch druhů měla aspoň dvanáct, aby sousedky neřekly. Radši jich udělám čtrnáct.

Ne že bych se ocitla pod podobným tlakem a soupeřila se sousedkami v množství druhů a diskuzi o tom, jak se nám to cukroví tento rok ne/povedlo. V tomto směru jsem sama sobě soupeřem, neboť pokud vím, nikdo tu v Anglii cukroví nepeče, dokonce ani moje česko-slovenské kamarádky, takže jsem jediným účastníkem a tedy i jediným vítězem tohoto sladkého klání. Huráááááááááá.
Takže jsem se i letos pustila do cukroví, tento rok poprvé s Liamkem (viz foto) a po mnoha letech poprvé bez mojí maminky, tak mi u toho bylo trochu smutně, ale zase ne moc dlouho, protože s Liamkem smutná nikdy moc dlouho nezůstanu. Doufám, že i vám se cukroví podařilo, alespoň tak jako nám, a těm paním matkám, co mají malé děti (už se mezi ně sama počítám), posílám pro zasmání nasledující popis vánočního pečení. Kdo má děti, nepřestane se smát. Kdo děti nemá, ať to raději nečte, aby ho to od touhy po potomcích nebo pečení cukroví neodradilo. Mě nejvíc těší, že jak to vypadá, jsou na tom všechny ženské v podstatě stejně (dobře).

Pusť troubu.

Ukliď z linky umatlané skleničky, lego a papírky od bonbónů.

Připrav mísu a suroviny.

Vylouskej ořechy, odměř mouku a cukr.

Vyndej z mouky puzzle.

Odežeň děti a umyj z nich mouku.

Vezmi vejce.

Podej manželovi pivo.

Vrať se, odežeň děti, vezmi hadr a utři rozbitá vejce.

Vezmi jiná vejce a vyklepni je do mísy.

Zvedni telefon.

Odežeň děti, zameť střepy z mísy, vytři podlahu.

Vezmi jinou mísu. Zadělej nové těsto.

Najdi rum. Odejmi rum manželovi.

Odežeň děti a umyj z nich rozpatlané kousky těsta.

Plech vytři tukem.

Podej manželovi tlačenku.

Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky.

Podej manželovi noviny.

Vrať se, odežeň kočku dojídající zbytky těsta.

Zavolej veterináři.

Vezmi si prášek.

Umyj podlahu, stůl,židle, nádobí, ledničku, sporák, zdi, děti a kočku.

VYPLŇ OBJEDNÁVKU A OBJEDNEJ CUKROVÍ

Sníh!

Ano, čtete správně, tady v Anglii nám napadl sníh. Vydržel neskutečné dvě hodiny, takže jsme ho nestačili ani vyfotit, ale slibují nám další sněhové přeháňky, tak se těšíme. Třeba se nakonec ještě dočkáme bílých Vánoc anglických.

Kam se ten čas jen poděl...

Tak našemu Timmymu už budou skoro tři měsíce a já se teprve teď dostávám ke psaní. A to mám, prosím, děti přímo učebnicové, které ve většině spí, jedí a poslouchají, tak jak se od nich očekává. Jak potom zvládají ostatní maminky urvat si trochu času pro sebe? Těm, kterým se to podaří, smekám. Těm, kterým se o tom jenom zdává, přeji dost sil do nastávajích nejméně deseti let.
Jak již jsem řekla, Timmymu (nebo Timmíčkovi - jak ho nazýváme nejčastěji) je už přes jedenáct týdnů, má podle měho odhadu dobře přes šest kilo a dlouhý je jak ten notorický týden před výplatou. Už teď mu dávám oblečení na půlroční dítě. Je to opravdový andílek a s jakou lehkostí a poklidem přišel na svět, stejným způsobem prožil i svoje první měsíce. Je spokojený se svou vlastní společností, a kdybych ho nechala, asi by si tu hodinku a půl, co pokaždé vydrží vzhůru, vystačil sám. Usne - dá se říct - hned, co ho položíme, a v noci nás budí už jen jednou, a to ho podezřívám, že by se nechal přemluvit, aby si to spaní natáhl až do rána. Prostě andílek. Taky už se na nás směje, vždycky otevře pusinku div se sám nespolkne. Občas spolu také vedeme menší dialog, při němž Timmy vydává ty nesladší zvuky. Taky má rád knížky, hlavně ty do vany, a když mu ukazujeme jednoduchý obrázek traktoru nebo pyramidy, rozhazuje ručičkama a nožičkama jako na spartakiádě. Spolu s Liamkem a Kevinem se můžeme potrhat smíchy.
Liamek teď oslavil svoje druhé narozeniny, na rozdíl od svých prvních už trochu chápe, že se něco děje, že on je tou ústřední postavou, že se zpívá "Hodně štěstí, zdraví", že k tomu patří dort a sfoukávání svíček, což jsme vehementně nacvičovali před jeho oslavou, a tato hra se mu tak zalíbila, že teď chce sfoukávát svíčky každý den. Většina jeho dárků měla společného jmenovatele, a tím byl Thomas the Tank Engine (což je u nás Lokomotiva Tomáš). Až když má člověk děti, docení obchodní schopnosti výrobců hraček, kteří ví, co děti zajímá a jak na oplátku zaujmout je, a přes ně jejich rodiče. Liamek má tedy doma Tomáše nejen v podobě miniaturní lokomotivy, ale Tomáš má i svůj časopis, knížky, nálepky, samozřejmě miniaturní koleje s miniaturním Tomášem, dále různé mašinky na baterky, Tomášovi vlakoví kamarádi Percy a James nám taky zdobí Liamkův pokojíček, a nesmím zapomenout na župan, který si někdy Liamek vyžádá do postele místo plyšáka. A to jsem ještě nezmínila, že Liamkův dort byl taky ve stylu Tomáše, stejně jako jeho narozeninové stužky a sáčky se sladkostmi a prkotinami pro jeho kamarády. Co by rodič pro svoje dítě neudělal... Tak nevím, jestli jsem tuhle celou Tomášovskou hysterii nezburcovala já :-)
Tak jsem se trochu vypovídala, za chvíli se mi ty oba výše zmíněné zázraky probudí a já doufám, že si třeba zase někdy brzy najdu čas na psaní. Snad to tentokrát nebude trvat tři měsíce.