úterý 8. prosince 2009

Kam se ten čas jen poděl...


Tak našemu Timmymu už budou skoro tři měsíce a já se teprve teď dostávám ke psaní. A to mám, prosím, děti přímo učebnicové, které ve většině spí, jedí a poslouchají, tak jak se od nich očekává. Jak potom zvládají ostatní maminky urvat si trochu času pro sebe? Těm, kterým se to podaří, smekám. Těm, kterým se o tom jenom zdává, přeji dost sil do nastávajích nejméně deseti let.
Jak již jsem řekla, Timmymu (nebo Timmíčkovi - jak ho nazýváme nejčastěji) je už přes jedenáct týdnů, má podle měho odhadu dobře přes šest kilo a dlouhý je jak ten notorický týden před výplatou. Už teď mu dávám oblečení na půlroční dítě. Je to opravdový andílek a s jakou lehkostí a poklidem přišel na svět, stejným způsobem prožil i svoje první měsíce. Je spokojený se svou vlastní společností, a kdybych ho nechala, asi by si tu hodinku a půl, co pokaždé vydrží vzhůru, vystačil sám. Usne - dá se říct - hned, co ho položíme, a v noci nás budí už jen jednou, a to ho podezřívám, že by se nechal přemluvit, aby si to spaní natáhl až do rána. Prostě andílek. Taky už se na nás směje, vždycky otevře pusinku div se sám nespolkne. Občas spolu také vedeme menší dialog, při němž Timmy vydává ty nesladší zvuky. Taky má rád knížky, hlavně ty do vany, a když mu ukazujeme jednoduchý obrázek traktoru nebo pyramidy, rozhazuje ručičkama a nožičkama jako na spartakiádě. Spolu s Liamkem a Kevinem se můžeme potrhat smíchy.
Liamek teď oslavil svoje druhé narozeniny, na rozdíl od svých prvních už trochu chápe, že se něco děje, že on je tou ústřední postavou, že se zpívá "Hodně štěstí, zdraví", že k tomu patří dort a sfoukávání svíček, což jsme vehementně nacvičovali před jeho oslavou, a tato hra se mu tak zalíbila, že teď chce sfoukávát svíčky každý den. Většina jeho dárků měla společného jmenovatele, a tím byl Thomas the Tank Engine (což je u nás Lokomotiva Tomáš). Až když má člověk děti, docení obchodní schopnosti výrobců hraček, kteří ví, co děti zajímá a jak na oplátku zaujmout je, a přes ně jejich rodiče. Liamek má tedy doma Tomáše nejen v podobě miniaturní lokomotivy, ale Tomáš má i svůj časopis, knížky, nálepky, samozřejmě miniaturní koleje s miniaturním Tomášem, dále různé mašinky na baterky, Tomášovi vlakoví kamarádi Percy a James nám taky zdobí Liamkův pokojíček, a nesmím zapomenout na župan, který si někdy Liamek vyžádá do postele místo plyšáka. A to jsem ještě nezmínila, že Liamkův dort byl taky ve stylu Tomáše, stejně jako jeho narozeninové stužky a sáčky se sladkostmi a prkotinami pro jeho kamarády. Co by rodič pro svoje dítě neudělal... Tak nevím, jestli jsem tuhle celou Tomášovskou hysterii nezburcovala já :-)
Tak jsem se trochu vypovídala, za chvíli se mi ty oba výše zmíněné zázraky probudí a já doufám, že si třeba zase někdy brzy najdu čas na psaní. Snad to tentokrát nebude trvat tři měsíce.

Žádné komentáře:

Okomentovat